První dojmy ze Sao Paula byly, na rozdíl od mého pobytu zde před 4 lety, velice pozitivní. Při mé první návštěvě jsem měl oči vyvalené jako výr. Tak veliké město povětšinu plné prachu a „špíny“ na mě nepůsobilo dobře. Pohled na favely („sídliště“ z klacku a cihel, kde žije jen to nejchudší obyvatelstvo především ze severu Brazílie, hledající práci v Sao Paulo, průmyslového centra Brazílie) mě velice děsil, občas jen tak na chodníku zabalený člověk pod dekou spící uprostřed dne nebo lidé spící v krabicích okolo dálnice poblíž centra či pod mostem.
Tentokrát už se na to koukám trochu jinak, možná je to tím, že jsem zlehka věděl, co mě čeká, ale především už mi není 18 a někam jsem se taky už podíval. I když srovnávat zdejší kriminalitu s ostrovem klidu a míru Madeirou bych si nedovolil. V noci je především pro neznalé turisty, jako jsem já, vstup do ulic zakázán, takže sbohem noční či ranní procházky z párty ve stylu Madeira, taxi stojí na každém rohu. Čemu se ale divím, stejně jako před 4 roky, je místní doprava, lépe řečeno místní řidičské schopnosti a pravidla, ale o tomto tématu až někdy jindy.
Zatím mám docela problém se orientovat, protože ulice mi přijdou velice podobné, na každém rohu stejné semafory. Až nyní jsem pořádně pochopil význam „tři bloky“ apod., které jsou slyšet v amerických filmech.
Co na mě však udělalo velký dojem, je multikulturní společnost, která jen tak na ochutnávku čítá 50 různých kuchyní. Uvidíme, kolik jich stihnu ozkoušet, zatím se držím té Brazilské, i ty fazole jsou tady docela dobrý.
Tentokrát už se na to koukám trochu jinak, možná je to tím, že jsem zlehka věděl, co mě čeká, ale především už mi není 18 a někam jsem se taky už podíval. I když srovnávat zdejší kriminalitu s ostrovem klidu a míru Madeirou bych si nedovolil. V noci je především pro neznalé turisty, jako jsem já, vstup do ulic zakázán, takže sbohem noční či ranní procházky z párty ve stylu Madeira, taxi stojí na každém rohu. Čemu se ale divím, stejně jako před 4 roky, je místní doprava, lépe řečeno místní řidičské schopnosti a pravidla, ale o tomto tématu až někdy jindy.
Zatím mám docela problém se orientovat, protože ulice mi přijdou velice podobné, na každém rohu stejné semafory. Až nyní jsem pořádně pochopil význam „tři bloky“ apod., které jsou slyšet v amerických filmech.
Co na mě však udělalo velký dojem, je multikulturní společnost, která jen tak na ochutnávku čítá 50 různých kuchyní. Uvidíme, kolik jich stihnu ozkoušet, zatím se držím té Brazilské, i ty fazole jsou tady docela dobrý.
Žádné komentáře:
Okomentovat