Na sobotu 8.srpna uspořádal Club Internacional výlet po centru města. Sraz byl na stanici metra Sé v 10:00. Dal jsem si patřičnou časovou rezervu, protože nevím, jak dlouho tady trvá cesta hromadnou dopravou. Vydal jsem se pěšky na nejbližší stanici metra, vzdálenou asi tak 25 minut rychlou chůzí, Concolasao, která je umístěna v ulici Avenida Paulista, místním finančním centru. Metro je tu podobné jako v Praze, co mě však velice překvapilo, bylo čistota metra. Cena za jednu jízdu je 2,55 R$, tedy asi 25 Kč, přičemž můžete přestupovat, jak se vám zlíbí.Na metro Sé jsem dorazil v 9:30, tehdy jsem ještě netušil, že někteří opozdilci dorazí až v 10:45. Dlouhou chvíli jsem si chtěl zkrátit menší procházkou okolo stanice. Když jsem ovšem vylezl po schodech a uviděl jaká je tam okolo společnost, radši jsem se zase otočil a hezky rychle zpátky do metra. Tolik bezdomovců, lidí spících na chodníku a ostatních pochybných lidí na jednom místě jsem ještě nikdy neviděl. Natažené matrace a deky uprostřed náměstí, žebrající lidi nebo nabízející pochybné zboží, to je dnešní pohled na centrum Sao Paulo, tedy toho historického centra.
Jakmile dorazili i ostatní, hned jsem se cítil lépe a mohlo se i začít něco málo fotit. Je pravda, že zdejší historická centra mají prach málo společného s těmi, na které jsme zvyklí v Evropě. A tak většinou naše aparáty plnily úsměvy především úsměvy.
Kousek od našeho výchozího bodu byla menší vyhlídka na město, kde jsme si dali malou pauzu a náš průvodce Manu, nám ukázal jednu výškovou budovu bez oken se zdmi pomalovanými hieroglyfy a otřískanou omítkou. Je to zde legendární dům, údajně v něm žilo okolo 7 000 lidí, samozřejmě bezdomovců, feťáků, dealerů a kde se také velice rozmáhala prostituce a podobné činnosti. Kousek od tohoto domu jsme poobědvali na zdejším trhu. Dali jsme se dohromady čtyři a ochutnali čtyři brazilské speciality.
Pastel s tuňákem, krevetami, a dvě housky plněné masem a pro mě zatím neznámým druhem salámu.Po jídle se vyrazili na uliční trhy, i když já bych to spíše nazval jeden velký černý trh. Věci rozložené na igelitech na silnici, popřípadě primitivní stánky. Hned na začátku jsem byl upozorněn, ať si hlídám baťoh a radši si ho otočím. Je možné, že mně to zachránilo nějakou tu nepříjemnost. V okamžiku když procházela tržištěm policie, všichni nelegální prodejci brali všechny věci a utíkali ke kraji. V tom momentu byli na sebe lidé dosti namačkáni a já už jsem akorát cítil mírné zatahání za kapsu. Jakmile jsem se otočil, ozvalo se „Desculpe“ neboli promiňte. Asi tak kluk v mém věku s igelitkou přehozenou přes ruce maskující svůj záměr. Nutno podotknout, že na mě trh už od začátku moc dobře nepůsobil, nemám rád přeplněné místa. Proto jsem byl rád za brzkou změnu prostředí a to tak že velikou, další stanice brazilská burza. Přednáška a video v angličtině s následnou prohlídkou byl malinko skok do jiné civilizace. Následovalo už pouze pivečko na zahrádce a cesta domů.
Zavěrem už snad jenom, hodně zdaru městu s jeho bojem za vyčištění centra, kde už dávno nenajdete ani střední třídu. Několik prvních budov už je pryč.
Žádné komentáře:
Okomentovat