Včera jsem byl hrát fotbal, vcelku normálka nic zvláštního, pět na pět, když prohrajete střídá celý tým. Je to dobrej systém, hlavně si vždycky zahrajou všichni. Normálně se hraje do dvou a když po 10 minutách nikdo nevsítí druhý gól jdou pryč oba týmy.
Ale zpátky k tomu co jsem chtěl říci. Do konce brazilské ligy zbývají 4 kola. Situace je docela vyrovnaná na rozdílu třech bodů se tísní 4 týmy. Sao Paulo, Palmeiras, Flamengo a Atletico de Mineiro. Včera hrálo Palmeiras (tým ze Sao Paula) proti poslednímu týmu. Po 12 minutách se rozlehl po ulicích, na muj vkus, velice intezivní křik. "Vai tomar to cu porco" a "porcada". Jedná se o hanlivá označení Palmeiras, kteří pochopitelně v tu dobu obdrželi gól, situace se opakovala o 4 minuty později znovu. Dobré je připomenout, že to byli fanoušci Sao Paulo, kteří takto oslavovali ze svého obydlí. Mám takový dojem, že kolem fotbalu tady bude ještě dosti veselo.
12. listopadu 2009
Doprava II
Jak jsem slíbil, pokud na něco zapomenu, budu aktualizovat!
1. Úplně mi vypadla jedna důležitá věc. Autobusy MHD tady mají různé barvy pro zlepšení orientace, je to velice praktické, když jsem na zastávce, tak alepoň nemusím kontrolovat každý autobus a z dálky hádat, jestli mám mavnout rukou a nebo ne.
2. Málem bych zapomněl na černé pasažéry! Slyšel o dětech co jezdí mezi tramvajema v Praze. Ale o dětech zavěšených za zadek autobuse jsem nikdy neslyšel. Avšak už jsem je viděl dvakrát. Včera se tam vešli hned tři. Na další zastávce autobus zastavil a odehnal děti, kterým se tedy ale vůbec nechtělo.
1. Úplně mi vypadla jedna důležitá věc. Autobusy MHD tady mají různé barvy pro zlepšení orientace, je to velice praktické, když jsem na zastávce, tak alepoň nemusím kontrolovat každý autobus a z dálky hádat, jestli mám mavnout rukou a nebo ne.
2. Málem bych zapomněl na černé pasažéry! Slyšel o dětech co jezdí mezi tramvajema v Praze. Ale o dětech zavěšených za zadek autobuse jsem nikdy neslyšel. Avšak už jsem je viděl dvakrát. Včera se tam vešli hned tři. Na další zastávce autobus zastavil a odehnal děti, kterým se tedy ale vůbec nechtělo.
11. listopadu 2009
Volný čas !
I když se mi blíží teď několik zkoušek a termínů na odevzdání prací, volného času je poměrně dostatek. Konkrétně teď pracuju na porvnání obnovitelných zdrojů energie mezi Brazílií a Českou republikou.
Poslední dny tu bylo opravdu ppřádný vedro, ale vzhledem k tomu, že mám školu maximálně do dvou hodin odpoledne, po škole můžu vyrazit zadarmo na bazén v areálu university. Je to veliká paráda, co vám budu povídat, občas si tam něco přečíst, zaplavat - musim si koupit brýle, pokecat s ostatníma a trochu se naslunit. Už jsem tady poznal, že slunce tady má jinou sílu, než jsem zvyklí. Za hodinu a půl jsem se stihl vybarvit parádně do červena, jako rajčátko :).
Minimálně jednou týdně se teď chodí hrát fotbal, po kterém dost často následuje bazén. I když včera se tomu nedalo říkat fotbal. Začalo pršet, tak se šly hrát vodní rugby do bazénu, opravdu zábava. Akorát jsem si dneska ráno říkal, proč mě bolí ruka a mám poškrávaný záda :). Samosebou nechybělo nějaký to osvěžení u bazénu.
Dneska se jde hrát opět fotbal, ale tentokrát bez bazénu, protože se začíná až 20:30.
Teplo je tady parádní, ale musím říci, že poslední týden se mi moc dobře nespalo, je tady na mě až moc neplo, ale myslím si, že si zvykám, ono mi ostatně ani nic jinýho nezbývá, je tady teprve jaro.
PS: ve složce fotek Cambury můžete najít taky, jak to vypadalo v ulicích když zapršelo.
Poslední dny tu bylo opravdu ppřádný vedro, ale vzhledem k tomu, že mám školu maximálně do dvou hodin odpoledne, po škole můžu vyrazit zadarmo na bazén v areálu university. Je to veliká paráda, co vám budu povídat, občas si tam něco přečíst, zaplavat - musim si koupit brýle, pokecat s ostatníma a trochu se naslunit. Už jsem tady poznal, že slunce tady má jinou sílu, než jsem zvyklí. Za hodinu a půl jsem se stihl vybarvit parádně do červena, jako rajčátko :).
Minimálně jednou týdně se teď chodí hrát fotbal, po kterém dost často následuje bazén. I když včera se tomu nedalo říkat fotbal. Začalo pršet, tak se šly hrát vodní rugby do bazénu, opravdu zábava. Akorát jsem si dneska ráno říkal, proč mě bolí ruka a mám poškrávaný záda :). Samosebou nechybělo nějaký to osvěžení u bazénu.
Dneska se jde hrát opět fotbal, ale tentokrát bez bazénu, protože se začíná až 20:30.
Teplo je tady parádní, ale musím říci, že poslední týden se mi moc dobře nespalo, je tady na mě až moc neplo, ale myslím si, že si zvykám, ono mi ostatně ani nic jinýho nezbývá, je tady teprve jaro.
PS: ve složce fotek Cambury můžete najít taky, jak to vypadalo v ulicích když zapršelo.
Poslední tři týdny !
Po delší době se opět hlásím s novým článkem o mém životě a studiju v Brazílii.
Cambury - jeden z posledních víkendů jsem strávil na pláži Cambury, není to sice nejhezčí pláž v Brazílii, ale pro mě byla zatím nejhozčí, kterou jsem v životě viděl. Hory, stromy, světlý písek, teplý oceán, pěkný holky s tangama a bikinama :). Bezohledu na naše ubytování, který bylo řekněme skromné, vše bylo parádní. Popravdě jsem se, ale chodil jenom vyspat do toho baráku :). Jeden večer jsem udělali grilování a popili pár piv. Můj kamarád Guilherme, který studoval v Pardubicích minulý semestr, přinesl láhev absinta, který skoro zahučel při hře "sedma". Musim se přiznat, ta hra mi moc nešla, ale zase jsem neudělal ostudu v pití :).
Sao Pedro - další víkend jsme vyrazili na universitní hry. Je to veliká paráda tady mít kamaráda Brazilce, který má auto a rád cestuje, většina věcí je hned jednodušší. Universitní hry, kterých se účastnily pouze fakulty "výživy", důležitý je, že tam bylo asi tak 75% holek. Přirovnal bych to k něčemu jako je zdrávka u nás. Nad úrovní her jsem se opravdu pobavil, ještě nikdy jsem snad neviděl tolik telat pohramadě něco hrát. I když našli se i zajímavé chvilky, neustále hrála kapela, a tak některé dívenky uprosřed hry přestaly hrát a začaly kroutit zadkama do rytmu, což zase musím říci, byl úplně jinej level. Snad se mi podaří od němců dostat video a hned ho sem píchnu. Bubnování po celou dobu vytvořilo neskutečnou atmosféru, dost často několik slečen tancujících na tribunách do rytmu. Avšak i tak si dovolím jednu poznámku: Kluci basketbal po polačase (15 minut) 1:1 to jsem málem brečel smíchy a nebyl jsem jedinej, malinko jsem tam pár lidí strhl k sarkastickému smích, i když ironie a sarkasmus nepatří mezi silné strábky Brazílie, což mi tady hodně chybí. Ještě, že tady je Holanďan aspoň se pak můžem smát, že to někdo nepobral. Celý víkend byl open bar v hale, takže pivo teklo proudem, i když všchno jenom lahváče. Oba večery byla open bar párty, bar byl opravdu moc pělný. Mixovaný jahody s vodkou, ananas s vodkou a plno dalších věcí. Jak už jsem řekl, spousta holek tady ví, jak se mán tancovat, nestidí se.
Nikdy bych nevěřil, že pivo může substituovat potravu. Většinou jsem toho více vypil než snědl. Naspáno taky moc nebylo :). Tři noci v autě po 4,5 hodinách bylo nakonec dostačující, když přičtu dobrou hodinku na tribuně po oba dny. Už se těším na několikatisícové hry ekonomických fakult, které snad budou někdy březen, duben.
Poslední víkend - ten byl v poklidné atmosféře skromných párty. Ochutnal jsem poprvé japonskou kuchyni - kolik sníš tolik sníš - cena 420Kč, což je tady ale vcelku běžná cena za večeři nebo jídlo.
PS: fotky už jsou na picase a ta zmínka o absintu znamená, že ti co májí letenku pěkně přibalí lahvičku sebou :)
Cambury - jeden z posledních víkendů jsem strávil na pláži Cambury, není to sice nejhezčí pláž v Brazílii, ale pro mě byla zatím nejhozčí, kterou jsem v životě viděl. Hory, stromy, světlý písek, teplý oceán, pěkný holky s tangama a bikinama :). Bezohledu na naše ubytování, který bylo řekněme skromné, vše bylo parádní. Popravdě jsem se, ale chodil jenom vyspat do toho baráku :). Jeden večer jsem udělali grilování a popili pár piv. Můj kamarád Guilherme, který studoval v Pardubicích minulý semestr, přinesl láhev absinta, který skoro zahučel při hře "sedma". Musim se přiznat, ta hra mi moc nešla, ale zase jsem neudělal ostudu v pití :).
Sao Pedro - další víkend jsme vyrazili na universitní hry. Je to veliká paráda tady mít kamaráda Brazilce, který má auto a rád cestuje, většina věcí je hned jednodušší. Universitní hry, kterých se účastnily pouze fakulty "výživy", důležitý je, že tam bylo asi tak 75% holek. Přirovnal bych to k něčemu jako je zdrávka u nás. Nad úrovní her jsem se opravdu pobavil, ještě nikdy jsem snad neviděl tolik telat pohramadě něco hrát. I když našli se i zajímavé chvilky, neustále hrála kapela, a tak některé dívenky uprosřed hry přestaly hrát a začaly kroutit zadkama do rytmu, což zase musím říci, byl úplně jinej level. Snad se mi podaří od němců dostat video a hned ho sem píchnu. Bubnování po celou dobu vytvořilo neskutečnou atmosféru, dost často několik slečen tancujících na tribunách do rytmu. Avšak i tak si dovolím jednu poznámku: Kluci basketbal po polačase (15 minut) 1:1 to jsem málem brečel smíchy a nebyl jsem jedinej, malinko jsem tam pár lidí strhl k sarkastickému smích, i když ironie a sarkasmus nepatří mezi silné strábky Brazílie, což mi tady hodně chybí. Ještě, že tady je Holanďan aspoň se pak můžem smát, že to někdo nepobral. Celý víkend byl open bar v hale, takže pivo teklo proudem, i když všchno jenom lahváče. Oba večery byla open bar párty, bar byl opravdu moc pělný. Mixovaný jahody s vodkou, ananas s vodkou a plno dalších věcí. Jak už jsem řekl, spousta holek tady ví, jak se mán tancovat, nestidí se.
Nikdy bych nevěřil, že pivo může substituovat potravu. Většinou jsem toho více vypil než snědl. Naspáno taky moc nebylo :). Tři noci v autě po 4,5 hodinách bylo nakonec dostačující, když přičtu dobrou hodinku na tribuně po oba dny. Už se těším na několikatisícové hry ekonomických fakult, které snad budou někdy březen, duben.
Poslední víkend - ten byl v poklidné atmosféře skromných párty. Ochutnal jsem poprvé japonskou kuchyni - kolik sníš tolik sníš - cena 420Kč, což je tady ale vcelku běžná cena za večeři nebo jídlo.
PS: fotky už jsou na picase a ta zmínka o absintu znamená, že ti co májí letenku pěkně přibalí lahvičku sebou :)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
