Jak jsem slíbil, pokud na něco zapomenu, budu aktualizovat!
1. Úplně mi vypadla jedna důležitá věc. Autobusy MHD tady mají různé barvy pro zlepšení orientace, je to velice praktické, když jsem na zastávce, tak alepoň nemusím kontrolovat každý autobus a z dálky hádat, jestli mám mavnout rukou a nebo ne.
2. Málem bych zapomněl na černé pasažéry! Slyšel o dětech co jezdí mezi tramvajema v Praze. Ale o dětech zavěšených za zadek autobuse jsem nikdy neslyšel. Avšak už jsem je viděl dvakrát. Včera se tam vešli hned tři. Na další zastávce autobus zastavil a odehnal děti, kterým se tedy ale vůbec nechtělo.
12. listopadu 2009
11. listopadu 2009
Volný čas !
I když se mi blíží teď několik zkoušek a termínů na odevzdání prací, volného času je poměrně dostatek. Konkrétně teď pracuju na porvnání obnovitelných zdrojů energie mezi Brazílií a Českou republikou.
Poslední dny tu bylo opravdu ppřádný vedro, ale vzhledem k tomu, že mám školu maximálně do dvou hodin odpoledne, po škole můžu vyrazit zadarmo na bazén v areálu university. Je to veliká paráda, co vám budu povídat, občas si tam něco přečíst, zaplavat - musim si koupit brýle, pokecat s ostatníma a trochu se naslunit. Už jsem tady poznal, že slunce tady má jinou sílu, než jsem zvyklí. Za hodinu a půl jsem se stihl vybarvit parádně do červena, jako rajčátko :).
Minimálně jednou týdně se teď chodí hrát fotbal, po kterém dost často následuje bazén. I když včera se tomu nedalo říkat fotbal. Začalo pršet, tak se šly hrát vodní rugby do bazénu, opravdu zábava. Akorát jsem si dneska ráno říkal, proč mě bolí ruka a mám poškrávaný záda :). Samosebou nechybělo nějaký to osvěžení u bazénu.
Dneska se jde hrát opět fotbal, ale tentokrát bez bazénu, protože se začíná až 20:30.
Teplo je tady parádní, ale musím říci, že poslední týden se mi moc dobře nespalo, je tady na mě až moc neplo, ale myslím si, že si zvykám, ono mi ostatně ani nic jinýho nezbývá, je tady teprve jaro.
PS: ve složce fotek Cambury můžete najít taky, jak to vypadalo v ulicích když zapršelo.
Poslední dny tu bylo opravdu ppřádný vedro, ale vzhledem k tomu, že mám školu maximálně do dvou hodin odpoledne, po škole můžu vyrazit zadarmo na bazén v areálu university. Je to veliká paráda, co vám budu povídat, občas si tam něco přečíst, zaplavat - musim si koupit brýle, pokecat s ostatníma a trochu se naslunit. Už jsem tady poznal, že slunce tady má jinou sílu, než jsem zvyklí. Za hodinu a půl jsem se stihl vybarvit parádně do červena, jako rajčátko :).
Minimálně jednou týdně se teď chodí hrát fotbal, po kterém dost často následuje bazén. I když včera se tomu nedalo říkat fotbal. Začalo pršet, tak se šly hrát vodní rugby do bazénu, opravdu zábava. Akorát jsem si dneska ráno říkal, proč mě bolí ruka a mám poškrávaný záda :). Samosebou nechybělo nějaký to osvěžení u bazénu.
Dneska se jde hrát opět fotbal, ale tentokrát bez bazénu, protože se začíná až 20:30.
Teplo je tady parádní, ale musím říci, že poslední týden se mi moc dobře nespalo, je tady na mě až moc neplo, ale myslím si, že si zvykám, ono mi ostatně ani nic jinýho nezbývá, je tady teprve jaro.
PS: ve složce fotek Cambury můžete najít taky, jak to vypadalo v ulicích když zapršelo.
Poslední tři týdny !
Po delší době se opět hlásím s novým článkem o mém životě a studiju v Brazílii.
Cambury - jeden z posledních víkendů jsem strávil na pláži Cambury, není to sice nejhezčí pláž v Brazílii, ale pro mě byla zatím nejhozčí, kterou jsem v životě viděl. Hory, stromy, světlý písek, teplý oceán, pěkný holky s tangama a bikinama :). Bezohledu na naše ubytování, který bylo řekněme skromné, vše bylo parádní. Popravdě jsem se, ale chodil jenom vyspat do toho baráku :). Jeden večer jsem udělali grilování a popili pár piv. Můj kamarád Guilherme, který studoval v Pardubicích minulý semestr, přinesl láhev absinta, který skoro zahučel při hře "sedma". Musim se přiznat, ta hra mi moc nešla, ale zase jsem neudělal ostudu v pití :).
Sao Pedro - další víkend jsme vyrazili na universitní hry. Je to veliká paráda tady mít kamaráda Brazilce, který má auto a rád cestuje, většina věcí je hned jednodušší. Universitní hry, kterých se účastnily pouze fakulty "výživy", důležitý je, že tam bylo asi tak 75% holek. Přirovnal bych to k něčemu jako je zdrávka u nás. Nad úrovní her jsem se opravdu pobavil, ještě nikdy jsem snad neviděl tolik telat pohramadě něco hrát. I když našli se i zajímavé chvilky, neustále hrála kapela, a tak některé dívenky uprosřed hry přestaly hrát a začaly kroutit zadkama do rytmu, což zase musím říci, byl úplně jinej level. Snad se mi podaří od němců dostat video a hned ho sem píchnu. Bubnování po celou dobu vytvořilo neskutečnou atmosféru, dost často několik slečen tancujících na tribunách do rytmu. Avšak i tak si dovolím jednu poznámku: Kluci basketbal po polačase (15 minut) 1:1 to jsem málem brečel smíchy a nebyl jsem jedinej, malinko jsem tam pár lidí strhl k sarkastickému smích, i když ironie a sarkasmus nepatří mezi silné strábky Brazílie, což mi tady hodně chybí. Ještě, že tady je Holanďan aspoň se pak můžem smát, že to někdo nepobral. Celý víkend byl open bar v hale, takže pivo teklo proudem, i když všchno jenom lahváče. Oba večery byla open bar párty, bar byl opravdu moc pělný. Mixovaný jahody s vodkou, ananas s vodkou a plno dalších věcí. Jak už jsem řekl, spousta holek tady ví, jak se mán tancovat, nestidí se.
Nikdy bych nevěřil, že pivo může substituovat potravu. Většinou jsem toho více vypil než snědl. Naspáno taky moc nebylo :). Tři noci v autě po 4,5 hodinách bylo nakonec dostačující, když přičtu dobrou hodinku na tribuně po oba dny. Už se těším na několikatisícové hry ekonomických fakult, které snad budou někdy březen, duben.
Poslední víkend - ten byl v poklidné atmosféře skromných párty. Ochutnal jsem poprvé japonskou kuchyni - kolik sníš tolik sníš - cena 420Kč, což je tady ale vcelku běžná cena za večeři nebo jídlo.
PS: fotky už jsou na picase a ta zmínka o absintu znamená, že ti co májí letenku pěkně přibalí lahvičku sebou :)
Cambury - jeden z posledních víkendů jsem strávil na pláži Cambury, není to sice nejhezčí pláž v Brazílii, ale pro mě byla zatím nejhozčí, kterou jsem v životě viděl. Hory, stromy, světlý písek, teplý oceán, pěkný holky s tangama a bikinama :). Bezohledu na naše ubytování, který bylo řekněme skromné, vše bylo parádní. Popravdě jsem se, ale chodil jenom vyspat do toho baráku :). Jeden večer jsem udělali grilování a popili pár piv. Můj kamarád Guilherme, který studoval v Pardubicích minulý semestr, přinesl láhev absinta, který skoro zahučel při hře "sedma". Musim se přiznat, ta hra mi moc nešla, ale zase jsem neudělal ostudu v pití :).
Sao Pedro - další víkend jsme vyrazili na universitní hry. Je to veliká paráda tady mít kamaráda Brazilce, který má auto a rád cestuje, většina věcí je hned jednodušší. Universitní hry, kterých se účastnily pouze fakulty "výživy", důležitý je, že tam bylo asi tak 75% holek. Přirovnal bych to k něčemu jako je zdrávka u nás. Nad úrovní her jsem se opravdu pobavil, ještě nikdy jsem snad neviděl tolik telat pohramadě něco hrát. I když našli se i zajímavé chvilky, neustále hrála kapela, a tak některé dívenky uprosřed hry přestaly hrát a začaly kroutit zadkama do rytmu, což zase musím říci, byl úplně jinej level. Snad se mi podaří od němců dostat video a hned ho sem píchnu. Bubnování po celou dobu vytvořilo neskutečnou atmosféru, dost často několik slečen tancujících na tribunách do rytmu. Avšak i tak si dovolím jednu poznámku: Kluci basketbal po polačase (15 minut) 1:1 to jsem málem brečel smíchy a nebyl jsem jedinej, malinko jsem tam pár lidí strhl k sarkastickému smích, i když ironie a sarkasmus nepatří mezi silné strábky Brazílie, což mi tady hodně chybí. Ještě, že tady je Holanďan aspoň se pak můžem smát, že to někdo nepobral. Celý víkend byl open bar v hale, takže pivo teklo proudem, i když všchno jenom lahváče. Oba večery byla open bar párty, bar byl opravdu moc pělný. Mixovaný jahody s vodkou, ananas s vodkou a plno dalších věcí. Jak už jsem řekl, spousta holek tady ví, jak se mán tancovat, nestidí se.
Nikdy bych nevěřil, že pivo může substituovat potravu. Většinou jsem toho více vypil než snědl. Naspáno taky moc nebylo :). Tři noci v autě po 4,5 hodinách bylo nakonec dostačující, když přičtu dobrou hodinku na tribuně po oba dny. Už se těším na několikatisícové hry ekonomických fakult, které snad budou někdy březen, duben.
Poslední víkend - ten byl v poklidné atmosféře skromných párty. Ochutnal jsem poprvé japonskou kuchyni - kolik sníš tolik sníš - cena 420Kč, což je tady ale vcelku běžná cena za večeři nebo jídlo.
PS: fotky už jsou na picase a ta zmínka o absintu znamená, že ti co májí letenku pěkně přibalí lahvičku sebou :)
19. října 2009
Doprava
O dálkových autobusech už jsem se zmínil, Hany tam by ses vešel dvakrát :). Opravdu kráse tímto cestovat. Dvouřadový jako u nás s tím rozdílem, že jedna řada je pouze jednosedačková, tomu také odpovídá šířka sedadla. Dostal jsem i polštář a deku.
Veřejná doprava je tady velice zajímavá - metro, vlak, autobus, trolejbus, minibus velice pestrá. I když kdo má auto ten jede autem, veřejná dopravamje tady pouze pro chudé, jak mi bylo řečeno, prý se tam i těžko potká pěkná holka :). Nicméně cesta do školy mi zabere v průměru 25 minut, avšak už jsem taky strávil v autobuse 1:10. Vše záleží na zácpě. Nastupuje se na mávnutí předními dveřmi, ridič vám většinou zastaví i mimo zastávkuk, dokonce vás i mimo ní pustí na požádání, třeba v zácpě. Po nastoupení musíte projít turniketem, kde buď zaplatíte 2,30 real nebo s na bitou kartou. Vystupuje se i nastupuje na obozu stranách, záleží na zastávce. Zaměstnanec, který vybírá peníze, většinu času spí :). Když je plný autobus, musíte se prodrat přes všechny na druhý konec abyste mohli vystoupit. Občas se to taky nepovede :). V metru je sice napsáno prvně se vystupuje, ale většinou první jde důraznější strana. Jedné věci nerozumím, občas jsou prázdné všechny sedadla u okna, ale v uličce sedí vždy jeden člověk, popravdě, tohle už jsem viděl v Portugalsku.
To nejlepší nakonec - automobilová doprava. Zácpa je tady na denním pořádku, každý jezdí autem. Ríkám tomu tady - lepší 20 minut v autě, než 10 minut pěšky, i u obchodu se vždy parkuje co nejblíže, každý metr je znát. "Big Governmet" velice výstižný výraz tady zavedl něco jako omezení v dopravě - v pondělí nesmí vyjet auta mající končící číslici 1 a 2, v úterý 3 a 4 atd. Týká se to tedy jenom dopravní špičky dopoledne a odpoledne. Pokud si myslíte, že o půlnoci zde není provoz, tak bohužel, je a pořád dost veliký. Semafory jedou bez přestání. To že se zde zásadně nebliká, na to už jsem si zvykl, ale že se dá přejíždět bez blikání tři pruhy a zatočit tomu se tady divím stále, avšak ještě jsem tu neviděl bouračku, možná proto, že v systému semafory, semafory semafory se moc na plyn šlapat nedá. Pro chodce je tohle ideální, nikdo nebliká, přednost chodců tady nefunguje ani na papíře, ona klidně by mohla, ale přechodů by se tady napočítalo "jako prstů na ruce", takže by to bylo platné jak hadovi nohy. Ne, ani semafory pro chodce tady nejsou běžnou věcí. Většinou se čeká na prodlevu mezi změnou a pak se přidá do kroku. Nedoporučoval bych tuto taktiku v noci, to se zde jezdí na červenou a dává se signál troubením a občas i dálkovými světli. Má to dva důvody, v noci není takový provoz. Semafory, jejichž úkol je řídit dopravu, nejsou potřeba, protože není doprava, jak prosté vysvětlení. Druhý je už pochopitelnější, v noci se nezasavuje z možného nebezpečí, že by vám někdo mohl přijít s pistolí k autu. I když popravdě, slyšel jsem toho tady už dost, ale člověk se nesmí bát, nejhorší smrt je z vystrašení. Zatím se mi tady za 3 měsíce nic nestalo a nejvíce jsem byl vystrašenej z takových příběhů, ale stát se to určitě může.
V zácpě se člověk nenudí, na každé frekventovanější křižovatce na něj čeká nějaký ten artista, cirkusák předvádějící žonglování, jízdu na jednokolce apod. Občas je velice obdivuji, ale peníze nedávám. Pokud je zrovna potřeba kytka pro manželku či milenku, není problém koupit, ale i spousta dalších věcí.
Většina silnic je zjednosměrkovaná, což dopravu trochu usnadňuje, ale nadruhou stranu, pokud minete odbočku nezbývá než objet celý blog znovu. Už jsem zde viděl i 6 proudů na hlavní tepně ve městě, moc si tam ale nezajezdíte, trojka je maximum. Občas se i na silnici najde díra, že by do ní zapadla "půlka" mého prvního a zatím posledního auta :D.
Semafory mají malinko odlišnou pozici než jsme zvyklí z Evropy. Jsou umístěny až za křižovatkou nikoliv před. Okamžitě mě napadlo, že až i padne černená tak skončím v křižovatce, je to ale o zvyku a pro řidiče je to i přehlednější.
Dálnice tu zpoplatněné paušálně nejsou, ale platíte za každý zpoplatněný úsek přímo na místě nebo pomocí něčeho podobného jako je náš slavný Kapsch systém :). Nicméně síť dálnic ve státě Sao Paulo je velice dobrá, Česko by mohlo závidět. Co se týče vozového parku, tak Fordy tady nehledejte, vše je pod značkou Chevrolet. Tipuju, že 90% všech vozů má buď černou nebo stříbrnou barvu.
Vzhledem k všudepřítomné zacpě je zde velice populární jízda na motorce. Pizza rozvoz autem? Ani náhodou, vše se doručují "Motoboys". Od fast foodů přes rychlou poštu, dokumenty, jízdenky na autobus, vše co si dokážete představit vám přivezou až domů. Nejsem fanda motorek, neláká mě to ani v Čechách, ale tady bych motorismus nazval spíše sebevraždou. Taky jen v Sao Paulo každý den zemřou tři z nich. Projíždět mezi pruhy stojících aut dávajíce signál klaksonem mi nepřijde moc bezpečné. Motorkáří kličkují z jednoho pruhu do druhého a dost často zůstavájí v pozici "Blind spot" tedy v zrcátku nejsou vidět, jsou až slyšet při nárazu.
Brazílie je velice nezávislá země co se týče ropy. Auta tu jezdí na alkohol z cukrové třtiny. Všechny nové auta jsem přizpůsobená jízdě jak na benzín tak na alkohol. Vzheldem k rozloze a tradičnímu pěstování této plodiny není problém zásobovat celý trh. Podobné úvahy, které občas zazní v podmínkách ČR nebo EU jsou slušně řečeno utopické.
Nevím jestli jsem na něco nezapomněl, ale každopádně kdyžtak doplním! Přeju pěkné čtení a těšim se na komentáře.
Veřejná doprava je tady velice zajímavá - metro, vlak, autobus, trolejbus, minibus velice pestrá. I když kdo má auto ten jede autem, veřejná dopravamje tady pouze pro chudé, jak mi bylo řečeno, prý se tam i těžko potká pěkná holka :). Nicméně cesta do školy mi zabere v průměru 25 minut, avšak už jsem taky strávil v autobuse 1:10. Vše záleží na zácpě. Nastupuje se na mávnutí předními dveřmi, ridič vám většinou zastaví i mimo zastávkuk, dokonce vás i mimo ní pustí na požádání, třeba v zácpě. Po nastoupení musíte projít turniketem, kde buď zaplatíte 2,30 real nebo s na bitou kartou. Vystupuje se i nastupuje na obozu stranách, záleží na zastávce. Zaměstnanec, který vybírá peníze, většinu času spí :). Když je plný autobus, musíte se prodrat přes všechny na druhý konec abyste mohli vystoupit. Občas se to taky nepovede :). V metru je sice napsáno prvně se vystupuje, ale většinou první jde důraznější strana. Jedné věci nerozumím, občas jsou prázdné všechny sedadla u okna, ale v uličce sedí vždy jeden člověk, popravdě, tohle už jsem viděl v Portugalsku.
To nejlepší nakonec - automobilová doprava. Zácpa je tady na denním pořádku, každý jezdí autem. Ríkám tomu tady - lepší 20 minut v autě, než 10 minut pěšky, i u obchodu se vždy parkuje co nejblíže, každý metr je znát. "Big Governmet" velice výstižný výraz tady zavedl něco jako omezení v dopravě - v pondělí nesmí vyjet auta mající končící číslici 1 a 2, v úterý 3 a 4 atd. Týká se to tedy jenom dopravní špičky dopoledne a odpoledne. Pokud si myslíte, že o půlnoci zde není provoz, tak bohužel, je a pořád dost veliký. Semafory jedou bez přestání. To že se zde zásadně nebliká, na to už jsem si zvykl, ale že se dá přejíždět bez blikání tři pruhy a zatočit tomu se tady divím stále, avšak ještě jsem tu neviděl bouračku, možná proto, že v systému semafory, semafory semafory se moc na plyn šlapat nedá. Pro chodce je tohle ideální, nikdo nebliká, přednost chodců tady nefunguje ani na papíře, ona klidně by mohla, ale přechodů by se tady napočítalo "jako prstů na ruce", takže by to bylo platné jak hadovi nohy. Ne, ani semafory pro chodce tady nejsou běžnou věcí. Většinou se čeká na prodlevu mezi změnou a pak se přidá do kroku. Nedoporučoval bych tuto taktiku v noci, to se zde jezdí na červenou a dává se signál troubením a občas i dálkovými světli. Má to dva důvody, v noci není takový provoz. Semafory, jejichž úkol je řídit dopravu, nejsou potřeba, protože není doprava, jak prosté vysvětlení. Druhý je už pochopitelnější, v noci se nezasavuje z možného nebezpečí, že by vám někdo mohl přijít s pistolí k autu. I když popravdě, slyšel jsem toho tady už dost, ale člověk se nesmí bát, nejhorší smrt je z vystrašení. Zatím se mi tady za 3 měsíce nic nestalo a nejvíce jsem byl vystrašenej z takových příběhů, ale stát se to určitě může.
V zácpě se člověk nenudí, na každé frekventovanější křižovatce na něj čeká nějaký ten artista, cirkusák předvádějící žonglování, jízdu na jednokolce apod. Občas je velice obdivuji, ale peníze nedávám. Pokud je zrovna potřeba kytka pro manželku či milenku, není problém koupit, ale i spousta dalších věcí.
Většina silnic je zjednosměrkovaná, což dopravu trochu usnadňuje, ale nadruhou stranu, pokud minete odbočku nezbývá než objet celý blog znovu. Už jsem zde viděl i 6 proudů na hlavní tepně ve městě, moc si tam ale nezajezdíte, trojka je maximum. Občas se i na silnici najde díra, že by do ní zapadla "půlka" mého prvního a zatím posledního auta :D.
Semafory mají malinko odlišnou pozici než jsme zvyklí z Evropy. Jsou umístěny až za křižovatkou nikoliv před. Okamžitě mě napadlo, že až i padne černená tak skončím v křižovatce, je to ale o zvyku a pro řidiče je to i přehlednější.
Dálnice tu zpoplatněné paušálně nejsou, ale platíte za každý zpoplatněný úsek přímo na místě nebo pomocí něčeho podobného jako je náš slavný Kapsch systém :). Nicméně síť dálnic ve státě Sao Paulo je velice dobrá, Česko by mohlo závidět. Co se týče vozového parku, tak Fordy tady nehledejte, vše je pod značkou Chevrolet. Tipuju, že 90% všech vozů má buď černou nebo stříbrnou barvu.
Vzhledem k všudepřítomné zacpě je zde velice populární jízda na motorce. Pizza rozvoz autem? Ani náhodou, vše se doručují "Motoboys". Od fast foodů přes rychlou poštu, dokumenty, jízdenky na autobus, vše co si dokážete představit vám přivezou až domů. Nejsem fanda motorek, neláká mě to ani v Čechách, ale tady bych motorismus nazval spíše sebevraždou. Taky jen v Sao Paulo každý den zemřou tři z nich. Projíždět mezi pruhy stojících aut dávajíce signál klaksonem mi nepřijde moc bezpečné. Motorkáří kličkují z jednoho pruhu do druhého a dost často zůstavájí v pozici "Blind spot" tedy v zrcátku nejsou vidět, jsou až slyšet při nárazu.
Brazílie je velice nezávislá země co se týče ropy. Auta tu jezdí na alkohol z cukrové třtiny. Všechny nové auta jsem přizpůsobená jízdě jak na benzín tak na alkohol. Vzheldem k rozloze a tradičnímu pěstování této plodiny není problém zásobovat celý trh. Podobné úvahy, které občas zazní v podmínkách ČR nebo EU jsou slušně řečeno utopické.
Nevím jestli jsem na něco nezapomněl, ale každopádně kdyžtak doplním! Přeju pěkné čtení a těšim se na komentáře.
Nova Andradina
Minulý týden jsem si malinko udělal prázdniny - středy mám volné, ale nešel jsem do školy ve čtvrtek ani v pátek a vyrazil jsem směr Nova Andradina. Malé městečko, asi 90 000 obyvatel, ve státě Mato Grosso do Sul, asi 850 km ze Sao Paula.
Cestu tam jsem strávili asi 10 hodin v autě, ale stálo to za to. Narozdíl od Sao Paula, kde bylo zataženo a pršelo, nám svítilo sluníčko, až mi jednou bylo až moc horko :-). U mamky na farmě bylo parádně . klídeček, pohodička, něco dobrýho českýho k jídlu - houbová omáčka s knedlíkem, české buchty, i když řeknu vám, takový knedlíky při 30 stupních nejsou úplně ideální. Pěkně jsem si tam odpočinul a i když jsem si vzal sebou práci, ani jsem se toho nedokl. Nejvíce času jsem trávil na terase ve stínu s vychlazeným pivečkem v ruce, není to sice české pivo, ale už jsem si tak trochu zvykl. Dá se říci, že jsem se tam válel celý prodloužený víkend :), když nepočítám jízdu buginou a několik procházek na farmě.
Cestu zpět jsem už jel autobusem, i když připadal jsem si více jako v posteli, čemuž také odpovídá délka mého spánku. Dobrých 8 hodin jsem prospal, dokonce jsem se nevzbudil na jedné půlhodinové zastávce. Opravdu si člověk přímo lehne!
Fotky už jsou na picase přístupný nějaký ten den!
Cestu tam jsem strávili asi 10 hodin v autě, ale stálo to za to. Narozdíl od Sao Paula, kde bylo zataženo a pršelo, nám svítilo sluníčko, až mi jednou bylo až moc horko :-). U mamky na farmě bylo parádně . klídeček, pohodička, něco dobrýho českýho k jídlu - houbová omáčka s knedlíkem, české buchty, i když řeknu vám, takový knedlíky při 30 stupních nejsou úplně ideální. Pěkně jsem si tam odpočinul a i když jsem si vzal sebou práci, ani jsem se toho nedokl. Nejvíce času jsem trávil na terase ve stínu s vychlazeným pivečkem v ruce, není to sice české pivo, ale už jsem si tak trochu zvykl. Dá se říci, že jsem se tam válel celý prodloužený víkend :), když nepočítám jízdu buginou a několik procházek na farmě.
Cestu zpět jsem už jel autobusem, i když připadal jsem si více jako v posteli, čemuž také odpovídá délka mého spánku. Dobrých 8 hodin jsem prospal, dokonce jsem se nevzbudil na jedné půlhodinové zastávce. Opravdu si člověk přímo lehne!
Fotky už jsou na picase přístupný nějaký ten den!
13. října 2009
Brzy bude
Nova Andradina
Doprava v Sao Paulu !
Návrat do starých kolejí - úterní párty (tentokrát mimo dydy)
Doprava v Sao Paulu !
Návrat do starých kolejí - úterní párty (tentokrát mimo dydy)
1. října 2009
Ribeirao Preto
Tento víkend považuju za vůbec nejlepší z mého dosavadního pobytu v Brazílii. Nevyrovná se mu ani víkend na pláži v Peruíbe ani Paraty. Předpokládám, že to bylo také tím, že jelo pouze 5 kluků, jak se říká,"bez bab doktore." Navíc bylo více srandu, pořád parta pohromadě, hodně lidí je fajn, ale precejenom, tohle má něco do sebe.
Nic ovšem nebylo zadarmo, musel jsem vynechat dvě hodiny ve škole, i když zmeškanou hodinu portugalštiny jsem nahradil několikrát. Každý večer (noc) jsem piloval portugalštinu co to šlo.
Začlo se jak jinak než zpožděním :), ale tentokrát jenom 30 minut, takže pohodička. Sraz byl 12:00 před fakultou. Prvně se vyrazilo na oběd do menzy = Bandejao, jehož cena pro studenty je 19 Kč, přičemž si můžete dostanete maso a nějakou přílohu a poté si můžete dát salát, rýži a fazole, co se vám vejde na talíř - dávám si pořádně :). Po řádném zaplnění žaludků jsem vyrazili na cestu. My - Já, brazilec Guilherme, který studoval poslední semestr v Pardubicích, Felix - skvělej němec, Bertrand - frantík s klasickým přízvukem a Philippe - holanďan s úžasnou angličtinou a taky talentem - kdykoliv se něco děje vtipnýho, párty, cokoliv on je vždy jeden z aktérů. Nutno podotknout, že nás bavil celou cestu od začátku dokonce.
V Sao Paulo jsem strávili hodinu a půl kvůli zácpě a také dvěma špatným odpočením Guilherme, aspoň jsem se naučil další zajímavá portugalská slova. Asi po 2 hodinách cesty najednou začlo svítit slunce, Sao Paulo ovšem zůstalo, jak již poslední dobou neustále v mracích či smogu, pravděpodobně mix obojího. Hned nám mto zvedlo náladu, zastavili jsem na první benzínce s chutí na pivo, avšak zákon zde zakazuje prodávat u silnic alkohol, což bylo nemilé překvapení.
Asi v 5 hodin jsme dorazili do Sao Carlos - prvni zastavka, byla tam velka party. Prvni vec byla koipit pivo! Coz se povedlo okamzite :)! Cela party spocivala v tom, ze dav lidi nasledoval kamion s reproduktory, cestou se bavil, potkaval nove lidi, popijel atd... Cely pruvod byl zakoncen velkou party! Tu jsme ale vynechali a prepravili se na druhy konec mesta na jinou party, kde nekteri z nas uz vytuhli v aute, jini pokracovali dale. Nicmene rano jsem se vsichni probudili v aute, Philippe mel okamzite starost o Gu, tak jsem mu opet rekl, ze spi v kufru, protože v noci si to nepamatoval. Nebyla to uplne nejlepsi noc, ale jsme mlady ne :) - Road trip jede:). Posnidali jsme za 60Kč švédské stoly - přírodní pomerančový džus apod. a vyrazilo se směr Ribeirao Preto, kde bydlí kamarádka, co také studovala poslední smestr v Pardubicích. Odpoledne jsem stravili odpocivanim v jejim apartmanu, kde nas hned ve vchodu oslovili "Gringos" to je taková naše přezdívka - je to na nás trochu poznat. Po prubuzeni jsem vyrazili dom mistniho marketu, dali jsme si kazdy pul litru prirodniho dzusu za 20Kč a něco malého k jídlu, nakoupili dostatek piva na večer a vratili se pivo radne vychaldit. Vecer bly velice zajimavy - pri popijeni piva jsem postupne dosli az na tema Evropska unie a vse co je s tim spojene, ze jsme radsi nezustali jenom u piva:). Následoval prvni bar, kde jsem si dali i veceri, cenami jsem byl unesenej, asi tak o polovinu levnejsi nez v Sao Paulo - vsechno! Nasledovala uz jenom jedna velka party, kam jsme dorazili uz v prijemne nalade :). Vstupne bylo 100, avšak když uviděli blondateho Holandade razem bylo 300, nakonec jsem to usmlouvali na 250, za open bar to nakonec nebylo spatne:), vodka sice nebyla nejlepsi, ale my jsme nebyli v dobu strizlivi. Do 6 hodin do rána bylo o zábavu postarano.
Rano mi bylo hned jasny, ze jsem se vecer dobre bavil. Bavit jsem se opet zacal az po dvou odpolednich pivech. Posledni vecer byl velice klidny, prijemne posezeni, grilovani a prijemna spolecnost. Philippe mel spolecnost velice pekne brazilky, velice si ho oblibila, cely vecer ji poslouchal, aniz by vedel co povidala :), jenom kyval :).
V nedeli rano jsme vyrazili smer Sao Paulo, cimz to ovsem nekoncilo. Ja, Gu a Philippe jsme si prvne zaplavali v bazene, ktery ma Gu u apartmanu, povecereli s jeho rodinou, skoukli fotbal a pote vyrazili do baru s jeho sestrou a bratrem probrat cely vecer :).
P.S. - fotky k dispozici po menší cenzuře :)
Nic ovšem nebylo zadarmo, musel jsem vynechat dvě hodiny ve škole, i když zmeškanou hodinu portugalštiny jsem nahradil několikrát. Každý večer (noc) jsem piloval portugalštinu co to šlo.
Začlo se jak jinak než zpožděním :), ale tentokrát jenom 30 minut, takže pohodička. Sraz byl 12:00 před fakultou. Prvně se vyrazilo na oběd do menzy = Bandejao, jehož cena pro studenty je 19 Kč, přičemž si můžete dostanete maso a nějakou přílohu a poté si můžete dát salát, rýži a fazole, co se vám vejde na talíř - dávám si pořádně :). Po řádném zaplnění žaludků jsem vyrazili na cestu. My - Já, brazilec Guilherme, který studoval poslední semestr v Pardubicích, Felix - skvělej němec, Bertrand - frantík s klasickým přízvukem a Philippe - holanďan s úžasnou angličtinou a taky talentem - kdykoliv se něco děje vtipnýho, párty, cokoliv on je vždy jeden z aktérů. Nutno podotknout, že nás bavil celou cestu od začátku dokonce.
V Sao Paulo jsem strávili hodinu a půl kvůli zácpě a také dvěma špatným odpočením Guilherme, aspoň jsem se naučil další zajímavá portugalská slova. Asi po 2 hodinách cesty najednou začlo svítit slunce, Sao Paulo ovšem zůstalo, jak již poslední dobou neustále v mracích či smogu, pravděpodobně mix obojího. Hned nám mto zvedlo náladu, zastavili jsem na první benzínce s chutí na pivo, avšak zákon zde zakazuje prodávat u silnic alkohol, což bylo nemilé překvapení.
Asi v 5 hodin jsme dorazili do Sao Carlos - prvni zastavka, byla tam velka party. Prvni vec byla koipit pivo! Coz se povedlo okamzite :)! Cela party spocivala v tom, ze dav lidi nasledoval kamion s reproduktory, cestou se bavil, potkaval nove lidi, popijel atd... Cely pruvod byl zakoncen velkou party! Tu jsme ale vynechali a prepravili se na druhy konec mesta na jinou party, kde nekteri z nas uz vytuhli v aute, jini pokracovali dale. Nicmene rano jsem se vsichni probudili v aute, Philippe mel okamzite starost o Gu, tak jsem mu opet rekl, ze spi v kufru, protože v noci si to nepamatoval. Nebyla to uplne nejlepsi noc, ale jsme mlady ne :) - Road trip jede:). Posnidali jsme za 60Kč švédské stoly - přírodní pomerančový džus apod. a vyrazilo se směr Ribeirao Preto, kde bydlí kamarádka, co také studovala poslední smestr v Pardubicích. Odpoledne jsem stravili odpocivanim v jejim apartmanu, kde nas hned ve vchodu oslovili "Gringos" to je taková naše přezdívka - je to na nás trochu poznat. Po prubuzeni jsem vyrazili dom mistniho marketu, dali jsme si kazdy pul litru prirodniho dzusu za 20Kč a něco malého k jídlu, nakoupili dostatek piva na večer a vratili se pivo radne vychaldit. Vecer bly velice zajimavy - pri popijeni piva jsem postupne dosli az na tema Evropska unie a vse co je s tim spojene, ze jsme radsi nezustali jenom u piva:). Následoval prvni bar, kde jsem si dali i veceri, cenami jsem byl unesenej, asi tak o polovinu levnejsi nez v Sao Paulo - vsechno! Nasledovala uz jenom jedna velka party, kam jsme dorazili uz v prijemne nalade :). Vstupne bylo 100, avšak když uviděli blondateho Holandade razem bylo 300, nakonec jsem to usmlouvali na 250, za open bar to nakonec nebylo spatne:), vodka sice nebyla nejlepsi, ale my jsme nebyli v dobu strizlivi. Do 6 hodin do rána bylo o zábavu postarano.
Rano mi bylo hned jasny, ze jsem se vecer dobre bavil. Bavit jsem se opet zacal az po dvou odpolednich pivech. Posledni vecer byl velice klidny, prijemne posezeni, grilovani a prijemna spolecnost. Philippe mel spolecnost velice pekne brazilky, velice si ho oblibila, cely vecer ji poslouchal, aniz by vedel co povidala :), jenom kyval :).
V nedeli rano jsme vyrazili smer Sao Paulo, cimz to ovsem nekoncilo. Ja, Gu a Philippe jsme si prvne zaplavali v bazene, ktery ma Gu u apartmanu, povecereli s jeho rodinou, skoukli fotbal a pote vyrazili do baru s jeho sestrou a bratrem probrat cely vecer :).
P.S. - fotky k dispozici po menší cenzuře :)
Jak ten čas jenom letí
Ani se to nezdá, ale už tu mám za sebou 2 měsíce. Některým z vás teprve začala tento týden škola, kdežto já už jsem v 6. týdnu :).
Dvou měsíční pobyt se řádně oslavil ve městě Riberao Preto :)
Dvou měsíční pobyt se řádně oslavil ve městě Riberao Preto :)
22. září 2009
Zajímavosti - články
Pokud by si někdo z vás, mých vzorných čtenářů, chtěl přečíst něco zajímavého, co tady čtu já, jako povinnou četbu na předmět ekonomie enrgií - velice doporučuji, je to zajímavé. Stačí použít google nebo na požádání pošlu e-mailem.
Four visions of the century ahead: Robert Costanza
Energy and the Evolution of Culture: Leslie A. White
The Tragedy of the Commons: Garrett Hardin, 1968
Těšim se na případné komentáře :)
Four visions of the century ahead: Robert Costanza
Energy and the Evolution of Culture: Leslie A. White
The Tragedy of the Commons: Garrett Hardin, 1968
Těšim se na případné komentáře :)
20. září 2009
Picasa - Fotky
Pomalu se snažím trochu rozpohybovat i web s fotkama, ale jelikož jsem zatím v poznávací fázi, jen na picasa webu zatí jen zlomek fotek. Nicméně i ty už můžete kontrolovat, nejsem si jist, zda tam jdou přikládat komentáře, ale můžete to zkusit, já se na to podívám určitě ještě :). Fotek už mám několik a začínám fotit více, tak se máte na co těšit.
Odkaz na album najdete v pravé části pod názvem Fotky Picasa.
Musím se přiznat, že jsem spokojený, jak se dá propojit spousta věcí pomocí googlu !!! Od google desktop, přes e-mail, blog, dokumenty i alba s fotkama. Vřele dopouručuji především uživatelům seznamu přejít na google.
Odkaz na album najdete v pravé části pod názvem Fotky Picasa.
Musím se přiznat, že jsem spokojený, jak se dá propojit spousta věcí pomocí googlu !!! Od google desktop, přes e-mail, blog, dokumenty i alba s fotkama. Vřele dopouručuji především uživatelům seznamu přejít na google.
Portugalština
Už dělám pokroky i v portugalštině :). První hodiny jsem strávil bojem jak s portuigalštinou tak sám se sebou především snahou neusnout :). Je docela těžké poslouchat něco čemu vůbec nerozumíte. Nicméně trávím dost času se svým "bratrance" Vitorem a jeho kamarády, kteří dělají tak minimálně dvakrát do týdne grilování - "churrasco", tak už mám něco málo naposloucháno a už i občas rozumím, nechtějte po mě ale detaily, jsem spopkojenej když vím, o čem se mluví. Učí mě slang, tedy to jak mluví sami. Ve škole už neusínám, rozumím už spoustu věcí, tedy v jednom ze dvou předmětů vyučovaných v portugalštině. Economia da Energia - profesorka mluví pomalu, je jí pěkně rozumět a s pomocí prezentace pro mě už není takový problém se ve většině věcí orientovat. Historie ekonomického myšlení je malinko jiná kapitola, profesor z Porugalska má evropský přízvuk a tedy je mu špatně rozumět. Navíc kdyby ho slyšela naše paní profesorka Ježková, tak by mu určitě řekla: "Nepolykej ty konce slov, není ti rozumět." Navíc nepoužívá ani powerpoint. Avšak i tady už rozumím občas něco, ale není to žádná sláva. Největší sranda je psát úkoly o něčem čemu nerozumím, když se to vykládá.
Portugalština je zajímavý jazyk, slovesa mají určitý význam, ale lidé je používají v úplně jiném významu. Psaná portugalštině je jiná než mluvená, která je plná slangových výrazů. Vzhledem k velikosti Brazílie je tady mnoho dialektů v každé oblasti nebo státu chcete-li.
Portugalština je zajímavý jazyk, slovesa mají určitý význam, ale lidé je používají v úplně jiném významu. Psaná portugalštině je jiná než mluvená, která je plná slangových výrazů. Vzhledem k velikosti Brazílie je tady mnoho dialektů v každé oblasti nebo státu chcete-li.
Paraty
Před 14 dny jsem byl na výletě v Paraty, nádherné malé městečko na pobřeží Atlantiku, plné historických budov z doby portugalské kolonizace.Sraz byl v pátek v 21 hodin, nicméně vyrazilo se až 22:30 a z plánovaných 5 hodin cesty bylo nakonec 7, dorazili jsem v 5:30 sobotního rána. Našli jsem si Hostely a hned se vyrazilo do moře na první koupačku, spát jsem nešel, protože spát jednu nebo dvě hodiny je opravdu zbytečné, člověk se pak cítí rozlámaný a rozespalý celý den, tábor vás naučí :).
V 11 hodin se šlo na první výlet, Jeep tour. Jízda jeepem v menší pralese, koupání ve vodopádech, houpání se jako tarzan na laně s pádem do vody a nakonec jízda na přírodním kamenném tobogánu. Někteří z nás večer opět vyrazili na párty, já jsem radši zůstal a odpočíval.
Druhý den byl v plánu výlet na lodi, i když zamračené počasí nebylo našim vysněným,
nakonec jsem byli rádi i za něj. Návštěva několika ostrovů s písečnou pláží spojená s koupáním a popíjením piva nebo caipirinhi byla opravdu příjemná. Večer byla další párty, tentokrát open beer bar, taky jsem podle toho dopadli :). Párty na pláži jsou opravdu úžasné, člověk sebou může plácnout úplně kamkoliv :). Druhý den ráno bylo takový vedro, že jsem nemohl vydržet déle než hodinu na slunci. I s krémem faktoru 30 jsem si připadal, jako by mě slunce zaživa smažilo.
Nejhorší nás teprve čekalo, nejen že organizace tady v Brazílii nepatří k nejlepším věcem, místo odjezdu v 14 jsme odjeli v 15:30. Což ale nakonec nebyl největší problém, protože na 300km jsem strávili 10,5 hodiny, ano menší zácpa, první přestávka byla po 7 hodinách. Tuto cestu jsem poté dospával a léčil celý následný měsíc, protože od klimatizace mě natekly madle v krku. Týden jsem si doma poležel, podíval se na spoustu filmů a dílu how I met.
V 11 hodin se šlo na první výlet, Jeep tour. Jízda jeepem v menší pralese, koupání ve vodopádech, houpání se jako tarzan na laně s pádem do vody a nakonec jízda na přírodním kamenném tobogánu. Někteří z nás večer opět vyrazili na párty, já jsem radši zůstal a odpočíval.
Druhý den byl v plánu výlet na lodi, i když zamračené počasí nebylo našim vysněným,
nakonec jsem byli rádi i za něj. Návštěva několika ostrovů s písečnou pláží spojená s koupáním a popíjením piva nebo caipirinhi byla opravdu příjemná. Večer byla další párty, tentokrát open beer bar, taky jsem podle toho dopadli :). Párty na pláži jsou opravdu úžasné, člověk sebou může plácnout úplně kamkoliv :). Druhý den ráno bylo takový vedro, že jsem nemohl vydržet déle než hodinu na slunci. I s krémem faktoru 30 jsem si připadal, jako by mě slunce zaživa smažilo.Nejhorší nás teprve čekalo, nejen že organizace tady v Brazílii nepatří k nejlepším věcem, místo odjezdu v 14 jsme odjeli v 15:30. Což ale nakonec nebyl největší problém, protože na 300km jsem strávili 10,5 hodiny, ano menší zácpa, první přestávka byla po 7 hodinách. Tuto cestu jsem poté dospával a léčil celý následný měsíc, protože od klimatizace mě natekly madle v krku. Týden jsem si doma poležel, podíval se na spoustu filmů a dílu how I met.
10. září 2009
Moje studium - předměty
Předpokládám, že je načase informovat všechny pozorné čtenáře také o tom, co tady vlastně studuji :). Mám zapsané 4 předměty, přičemž pouze 3 jsou ohodnoceny kredity.
Ekonomie energií - velice zajímavý předmět. První dvě hodiny jsem toho moc nerozuměl, ale nyní rozumím většinu věcí - cítím veliký pokrok. Musím uznat, že mám spoustu věcí na čtení, ale jedná se většinou o velice zajímavé články a co je hodně důležité v angličtině, i když už byl i jeden v portugalštině, abych řekl pravdu, moc jsem z toho nepochytil. Je velice zajímavé porovnávat odlišné názory studentů z Evropy a Brazílie.
Historie ekonomického myšlení - určitě to bude zajímavý předmět, ale můj boj v tomto předmětu zatím spočívá ve snaze neusnout nebo rozluštit krasopis pana profesora, který je z Portugalska, takže mu rozumím tak asi velký... Momentálně mám před sebou 50 stránek Smitha - Bohatství národů. Mám týden na napsání 5 stránek o tomto tématu.
Mezinárodní management a podnikání v Brazílii - jediný předmět v angličtině - velice zajímavý opět. Je to taková relaxace v porovnání s předchozím. Splnění tohoto předmětu spočívá v napsaní 10 stránek na vybrané téma porovnávající Brazílii a Českou republiku. O tématu jsem se ještě nerozhodl, ale přemýšlím o biopalivech popřípadě obnovitelných zdrojích energie.
Portugalština - jediný neakreditovaný předmět. Italové, Frantíci ani Španělé nemají nejmenší problém v porozumění. Tyto jazyky jsou opravdu hodně podobné, mezi nimi si občas připadám ztraceně, ale tak zase občas vím více o gramatice :)
Celkově mám 14 hodin týdně, středa je volná. Co se ale asi budete divit, úterý a pátek škola začíná 7:30 !!! Taky jsem se tomu divil. Ještě, že bydlím kousek a stačí mi vstávat v 6:10 :), ale i tak.
Ekonomie energií - velice zajímavý předmět. První dvě hodiny jsem toho moc nerozuměl, ale nyní rozumím většinu věcí - cítím veliký pokrok. Musím uznat, že mám spoustu věcí na čtení, ale jedná se většinou o velice zajímavé články a co je hodně důležité v angličtině, i když už byl i jeden v portugalštině, abych řekl pravdu, moc jsem z toho nepochytil. Je velice zajímavé porovnávat odlišné názory studentů z Evropy a Brazílie.
Historie ekonomického myšlení - určitě to bude zajímavý předmět, ale můj boj v tomto předmětu zatím spočívá ve snaze neusnout nebo rozluštit krasopis pana profesora, který je z Portugalska, takže mu rozumím tak asi velký... Momentálně mám před sebou 50 stránek Smitha - Bohatství národů. Mám týden na napsání 5 stránek o tomto tématu.
Mezinárodní management a podnikání v Brazílii - jediný předmět v angličtině - velice zajímavý opět. Je to taková relaxace v porovnání s předchozím. Splnění tohoto předmětu spočívá v napsaní 10 stránek na vybrané téma porovnávající Brazílii a Českou republiku. O tématu jsem se ještě nerozhodl, ale přemýšlím o biopalivech popřípadě obnovitelných zdrojích energie.
Portugalština - jediný neakreditovaný předmět. Italové, Frantíci ani Španělé nemají nejmenší problém v porozumění. Tyto jazyky jsou opravdu hodně podobné, mezi nimi si občas připadám ztraceně, ale tak zase občas vím více o gramatice :)
Celkově mám 14 hodin týdně, středa je volná. Co se ale asi budete divit, úterý a pátek škola začíná 7:30 !!! Taky jsem se tomu divil. Ještě, že bydlím kousek a stačí mi vstávat v 6:10 :), ale i tak.
1. září 2009
Sao Paulo (2)
Sao Paulo je veliké město: 10,8 milionů obyvatel, 260 kin, 152 divadel, 90 museí, více než 12 000 restaurací, 42 000 hotelových pokojů a druhou největší "flotilu" helikoptér na světě. Obyvatelstvo je tvořeno více než 70 národy, což se odráží v umění, architektuře i ve vztazích. Naleznete zde jednu z nejlepších kuchyní, dvě letiště a spletitou síť silnic.
Sao Paulo se nachází méně než 100 km od nejbližší pláže a 760 m nad mořskou hladinou. Průměrná teplota se pohybuje od 19 do 27. V létě prší každé odpoledne, v zimě teploty zřídka klesnou pod 15. Teď tři dny po sobě šplhají k 30 stupňům. Sao Paulo bývalo nazýváno "drizzle" city - docela často tady akorát mrholí. Sao Paulo je centrum metropole, dohromady s dalšími 38 městy, které dosti splývají, má 20 milionů obyvatel. Město bylo založeno 25. ledna 1554 židy z Portugalska. V 19. stol. nabylo na důležitosti exportem kávy, jejíž výnosy byly použity na modernizaci města a společně s přílivem imigrantů z celého světa vytvořili největší průmyslové centrum Brazílie a v současnosti i finanční centrum celé jižní Ameriky.
Typickým jídlem zde jsou fazole a rýže, docela jsem si je oblíbil. Můžeme zde ovšem nalézt více než 50 různých druhů kuchyní. A dokonce více pizzerií než v celé Itálii.
Sao Paulo se nachází méně než 100 km od nejbližší pláže a 760 m nad mořskou hladinou. Průměrná teplota se pohybuje od 19 do 27. V létě prší každé odpoledne, v zimě teploty zřídka klesnou pod 15. Teď tři dny po sobě šplhají k 30 stupňům. Sao Paulo bývalo nazýváno "drizzle" city - docela často tady akorát mrholí. Sao Paulo je centrum metropole, dohromady s dalšími 38 městy, které dosti splývají, má 20 milionů obyvatel. Město bylo založeno 25. ledna 1554 židy z Portugalska. V 19. stol. nabylo na důležitosti exportem kávy, jejíž výnosy byly použity na modernizaci města a společně s přílivem imigrantů z celého světa vytvořili největší průmyslové centrum Brazílie a v současnosti i finanční centrum celé jižní Ameriky.
Typickým jídlem zde jsou fazole a rýže, docela jsem si je oblíbil. Můžeme zde ovšem nalézt více než 50 různých druhů kuchyní. A dokonce více pizzerií než v celé Itálii.
Sao Paulo - Palmeiras 0:0
V neděli jsme vyrazili na fotbal. Očekávání bylo veliké, avšak téměř žádné očekávání nebylo naplněno. Vše se odehrálo na stadionu Morumbi, který svoují kapacitou 80.000 lidí okupuje druhé místo hned po legendárním stadionu Maracaná, kam se snad podívám začátkem října :)
Očekával jsem plný stadion, přecijenom první se třetím nehraje každý den, obvzláště jedná-li se o derby. Byl jsem několikrát varován, že derby bývají nebezpečné, ovšem pár imbecilních fanoušků Sparty či Ostravy na mě působí v České lize nebezpečněji. Ano bylo horko a nudný fotbal, což se pravděpodobně projevilo i na fanoušcích. Nicméně i 41.000 návštěva je můj osobní rekord.
Jedna věc mě velice překvapila, za celý zápas fanoušci ani jednou nepískali na své miláčky a radovali se i ze sebemnšího náznaku šance. Nevím zda se má smysl vyadřovat k fotbalu, ale řekněme, že možná horší fotbal jsem naživo neviděl, když nebude počítat regionální ligu Mikulovic :). Žádnej sprint, rychlá akce, individualita.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
